Mnoho lidí má v aktuální době problémy. Nemohou chodit do práce, mají výpadek příjmu, problém s bydlením nebo v tom černém scénáři problém se zdravím. V době psaní tohoto blogu je skoro tisíc lidí nakaženo koronavirem. A co si z toho vezmeme? Já další zkušenost. Život není jedna velká krize.
Lidé jsou nemocní a umírají
Vím, že to není nic objevného, co jsem právě napsal. Přesto je zajímavé, kolik lidí má pocit, že zdraví je samozřejmost. Občas to vnímám tak, jakoby kolem mě byli dokonce někteří nesmrtelní. Pokud se jedná o můj pohled na svět, směřujeme tam všichni, překročit onu řeku. V dětství jsem se toho strašně bál. Nyní to beru jako fakt. A to je největší hrozba mého života. To, že nebudu. A pokud umím existovat s tou největší hrozbou, ostatní jsou malichernosti.
Krize kam se podíváš
Nejsou roušky. Krize. Nejsou respirátory. Krize. Jsou zavřené provozovny a bude se propouštět. Krize. Vláda je na houby. Krize. Až se vše přežene, bude vysoká nezaměstnanost a recese. Krize. Takto vnímám to, co se kolem mě hrne ze všech stran. Mediálně. Ale můj pohled na věc je jiný. O krizi jsem se již rozepsal a to jsem nevěděl, že existuje nějaký koronavirus.
Nejsem epidemiolog ani politik. A proto se nemíchám do témat, kterým nerozumím. Jestli nošení roušek pomáhá nebo nikoli, to nevím a nepřísluší mi to hodnotit. Přesto jsem lehce byl k ruce manželce, když šila roušky. Nosím ji na obličeji, když jdu se psem v lese, kde nejsou jiní lidé. Samozřejmě mám na mysli roušku a ne manželku 🙂 Kašlu na konspirační teorie, jestli jsou otevřené ty obchody, které jsou v zájmu premiéra. Věřím tomu, že lidé rozhodující o chodu země v současné epidemii, jsou povolanější k tomuto řešení než já.
Co jsem dělal před koronou
Věnoval jsem se svojí práci. Hrál jsem si s investicemi. Strávil jsem mnoho času u lékařů se svými bolístkami a prošel jsem si poprvé v životě i zkušeností s operací. Četl jsem, hledal nové možnosti investic, šetřil a utrácel. Viděl jsem na Youtube stovky videí a popsal polovinu mého bloku, kam si zapisuji nabytá „moudra“. Kromě toho, když jsem byl sám doma, tančil na hity devadesátek a užíval si života. Učil se vystoupit z komfortní zóny a vrátil se k rannímu rituálu – chvíli ledové sprchy.
Prodal jsem Mustanga a za utržené peníze naplánoval cestu do USA. Věděl jsem co mě čeká, kde budu v létě a jak na tom budu s mými investicemi.
Korona
A potom přišla krize
Samozřejmě, že nepřišla krize, ale v dnešní době je slovo krize s oblibou nadužíváno. Začaly nájezdy na potraviny a po nějaké době jsem začal přemýšlet, jestli jeden Lipánek v lednici a hrnek čaje je pro mě dostatečná zásoba na období koronokrize. V obchodech začal blázinec a slova vlády o tom, ať lidi nevykupují zboží, celý proces jen urychlila. Mouka a těstoviny mizely z pultů jako nové iPhony v roce 2013 a balená voda zůstávala na místech. Mluvilo se přece o mouce, ne o vodě. A tak mnoho lidí vyplo mozek a budovalo svatostánek Moučným červům.
Jak se bráním pandemii?
Poté co jsem přestál dva týdny nachlazení, vrátil jsem se k ranním chvilkám v ledové sprše. Vždy až na závěr po té příjemné a očistné teplé. Nelituji prodaného Mustanga a nechávám průběh tomu, kdy bude možné vyrazit na moji vytouženou cestu do Států. Komunikuji s mými kolegy a přáteli. Uklidil jsem trochu v garáži a asi dojde i na zahradu a zahradní domek. Prožívám s kamarádem stavbu jeho domu. Nemám na tváři panický výraz, protože si myslím, že tím bych virus neodradil od návštěvy mého těla. A tak na něho kašlu. Samozřejmě obrazně. Jak do mě pronikne, budu to řešit. Láduji do sebe ovoce, neběhám v rizikovém prostředí a venku používám roušku. Aby nějaký pidivirus pronikl více do mého mozku a tam mi dělal starosti, to mu nedovolím. Mám totiž mnoho jiných aktivit. Jedna z nich je vstup na akciový trh.
Co bude poté
Mám svoje plány a přání. A pracuji na tom, abych nekoukal do minulosti se slovy KDYBY. Měl jsem plán jet do USA, který mi zhatil mini záškvara. Tak mi může v budoucnu zhatit moje plány cokoli jiného. Přesto už teď dělám to, co chci zúročit příště.
Jednou v životě jsem byl ve Švýcarsku. Krásné prostředí v Alpách a milí lidé. Bavili jsme se s nimi o tom, jaká nad nimi visí hrozba. Tuny sněhu. Laviny. Pokud použiji dnešní vyjádření, problém a krize. A jaká byla jejich odpověď na otázku, co budou dělat, když to celé žuchne na jejich domy? Jednoduchá. My to nezměníme. Máme zásoby jídla a generátory. Jak to spadne, budeme doma. Třeba několik týdnů. Prokopeme si cestu sněhem k sousedům a za pár dnů bude skvělé, pokecat i s nimi.
Každoročně jsem jezdívali do Rakouska na kola kolem Dunaje. V Česku přišly povodně a byl konec světa. Přišly znova a opět konec světa. Potřetí a pro změnu, KRIZE a KONEC SVĚTA. Byl jsem v Rakousku, když se vylil z břehů Dunaj. Povodně vyplavily domy v okolí. Pár set kilometrů od mého bydliště a stejný živel. Jen krize se nekonala. Po předchozích povodních byly přízemní prostory vykachlíkované. Na ulici, kde se prodávala meruňkovice bylo půl metru vody. Před okýnkem dvě tvárnice na sobě, na kterých byly desky. Na nich postávaly skupinky bavících se lidí v holínkách. Na dotaz co budou dělat, když je ta KRIZE, odpověděli s klidem. Až se voda vrátí do koryta, sundáme holínky a uklidíme. Voda vyplavila jejich domy a ulice, nikoli však mysl.
Medvědí trh
Psal jsem nejednou o akciích, že to není můj investiční šálek kávy. Na druhou stranu, teď mám čas a volnou mysl na to, zajímat se o akcie. Trhy padají a to je příležitost. Ostatně jako každá krize. Mám možnost investovat pár korun a osahat si to, jak akciový trh funguje. Stejně jako jsem si dříve zkusil Bitcoin. Jednou virus odejde a skončí krize a nezaměstnanost a problém a … lidé se začnou koukat na akcie coby investici, kvůli tomu jak rostou. V tu dobu je budu mít koupené a budou zvyšovat svoji hodnotu nebo je již mít nebudu, případně budu koukat na úplně jiné možnosti. Nebo budu v USA. Kdo ví. Ale to teprve bude. Teď si jdu dát studenou sprchu a letím za kamarádem na dům. Promiň korono, ale v moji hlavě na tebe nemám místo. Jediné místo je ve spíži, kde se netlačí 100 kilo mouky.
Pavel